Kouzelným adventním časem nás provedl náš adventní kalendář s úkoly. Vydali jsme se
spirálou do svého nitra posílit své malé světélko na cestě zimní tmou. Natrhali barborky.
Rozdrtili v hmoždíři koření a vyrobili purpuru. Našli nadílku od Mikuláše a povídali si o
štědrosti, zlobení, andělích, čertech a příběhu Mikuláše. Hledali podle zvuku rolničky.
Zkoušeli hledat hvězdičku v jablku a předpovědět počasí na další rok podle jadýrek (bude
více deštivo). Postupně vyráběli náš Betlém – kameny, větývky, zvířátka, postavy ze slaného
těsta. Navštívila nás svatá Lucie a trochu pokárala za neuklizené věci. Vyrobili jsme si z
klacků vánoční stromek a ozdobili vyrobenými ozdobami. Ptáčkům připravili dobroty ze
semínek a tuku. Věštili z cibulových slupek. Pouštěli jsme vyrobené skořápkové lodičky. V
slunovratovém ohni spálili naše noční můry, popel pak věnovali záhonku.
Putovali jsme Čimicemi a sbírali razítka do Adventního kalendáře. Cestou jsme obdivovali
Vánoční výzdoby v oknech i na zahrádkách. Z 24 políček jsme zaplnili 15, tolik adres jsme
navštívili. Odměna nás nemine.
Sněhovou nadílku jsme užívali všemi silami. Nad obědem po bobovačce nikdo neprotestoval
a porce se dojídaly. K obědu za 20 Kč nám Katka a Maruška připravily: pizzu, fazolový guláš
s rýží, korejskou polévku, brambory zapečené s brokolicí.
Pohádky až do konce slyšel jen někdo, polovina dětí usínala. Četli jsme Příběh z Betléma,
Čekání na Vánoce, Adventní pohádky, Štuclinka a Zachumlánek, aj.
Zpívali jsme koledy, v kruhu, na cestách, pro zklidnění. Dramatizovali jsme Pásli ovce Valaši.
Denně služba při obědě zapalovala svíčky na adventním věnci. Hráli jsme vánoční pexeso,
na čertíky, na datla i na Mrazíka. Přemýšleli, jestli máme něčeho málo. Zahřívali se ježčím
dupáním a zaječím skákáním. Opékali trdelníky na ohni. Kupovali zboží na školním
jarmarku. Vyrobili ledové semínkové ozdoby.
Prosincovou oslavu 5. narozenin uspořádal Kryštof F.
Zajímavé momenty dne pohledem dětí byly: jak to tu voní (purpura), viděla jsem hnízdo
nějakého ptáčka, vozili jsme sníh v bobech po schodech, jak jsme čekali ve frontě na boby,
jízda autobusem, klouzání po chodníku, jak jsem dělala ve škole pizzu, jak máma odešla a
hrála jsem si se sestrou.
Mnoho dětí má tajemno rozumově vyřešeno, Mikuláš je převlečený dospělák, čerti ani
Ježíšek neexistují, svatá Lucie byla jen Daniela v prostěradle. V naší školce se s
předáváním tradic, mýtů a víry ve vyšší moc (která je i v každé živé bytosti), děti setkávaly a
setkávat budou. Třeba jednou zase věřit začnou.

Každopádně z pedagogických cílů z Rámcově vzdělávacího plánu pro předškolní vzdělávání
v oblasti Dítě a svět „mít poznatky o zvycích a tradicích kraje, přijmout tradici oslav“ jsme v
prosinci naplnili.
Na závěr ještě inspirace ze semináře a literatury. Psychoanalytický rozbor klasických
pohádek se dívá na každou pohádkovou bytost jako na různé aspekty jedné duše, duše
posluchače/čtenáře pohádky. Každý víme, jak složité osobnosti jsme a kolik vrstev naše
psyché má. Obrazotvornost, pestrost roztodivných postav a nadpřirozených sil může dítěti
pomoci vyznat se sám v sobě, získat sílu k překonávání obtíží nebo k přemožení zlého vlka
uvnitř sebe, udržet si víru v dobrý konec. Pohádky nás inspirují v tom, v čem nás právě
oslovují.